Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Prof. Vladimír Kosil :   Z mých deníků

Dožínková - (ne)odcházet!



DOŽÍNKOVÁ -  (ne)odcházet!

Měl jsem život rád – v rodině, mezi kolegy mé generace, mezi spolupracovníky o generaci mladšími, i mezi studenty. Žil jsem ho naplno jak v práci, tak i v žádoucí relaxaci. Někdy jsem měl několik akcí současně, a musel jsem je nějak zvládnout. Jen na osobní potřeby jsem měl málo času. Stravoval jsem se většinou mezi jednáním po bufetech se studeným jídlem, často v napjaté atmosféře řešení mnohých problémů. Dílčí porušování životosprávy, včetně užívání alkoholu, nebylo jen mým zlozvykem, ale i životní potřebou. Jako společník jsem byl vítán v malých i větších kolektivech a s výjimkou několika ústřelů úspěšně. Rád jsem si zazpíval, spolubesedníky pobavil vzpomínkami, vyslechl si jejich písně a vyprávění. Miloval jsem  hudbu i tanec a rád jsem se napil piva, zejména Plzně, toho jsem spotřeboval spoustu. Pokud jsem vypil trochu tvrdého, zrekreoval jsem se pivem. Potěšilo mne, že na začátku šedesátých let jsem byl zařazen dvěma zaměstnanci Provozně ekonomické fakulty do kategorie „Žízeň po životě“ (podle jednoho amerického filmu), zatím co můj nástupce ve funkci rektora na „Barona Prášila“. Díky, živote, za to, že jsi byl, třeba i ke stáří s četnými zdravotními potížemi a s mnohými osobními i rodinnými starostmi.

Díky vám všem za vaši přízeň a pochopení. Zvláštní poděkování adresuji příteli prof. Kášovi a dovolím si připomenout část jeho vyjádření, uveřejněného v Rostlinné výrobě k mým sedmdesátinám: „Neobyčejně bohatý pracovní profil jubilanta, ať již jde o činnost pedagogickou, vědeckovýzkumnou, nebo o činnost organizační, propagační atd., je výsledkem nejen soustavné a činorodé práce, ale i obzvláštní schopnosti našeho jubilanta rozpoznávat věci reálné od pomyslných, věci důležité od méně důležitých, což nebývá u pedagogických a vědeckých pracovníků v jejich zájmové sféře pravidlem. Takto kontrolovaná všestranná činnost jaksi vylučovala jakékoliv extempore a bylo by možno usuzovat, že prof. Kosil je koženým kantorem a suchým vědátorem. Kdo však poznal blíže našeho jubilanta v jeho životě, přesvědčil se, že je tomu naopak. Řekl bych, že jako člověk si v různých životních extempore přímo libuje, neboť jsou mu nepochybně kompenzací za racionální postoj v jeho intenzívní práci“.

Vím, že informace sdělené z mých deníků mají vlastnosti dokumentace a nemohou být tedy pro každého zábavným čtením. Kateřina je může oživit svým vyprávěním o rodině, o sobě po dobu mé nepřítomnosti a odpovědět na otázky, které mne zajímají v současnosti. Pro paní Šaškovou (deník 1967 září) je lze doplnit novými informacemi o půdách katastrů střediskové obce Litomyšl (z tabulkových údajů Jurčových). Představuji si, že se Vladimír také v této publikaci připomene a zviditelní, když na něj někteří funkcionáři školy a vlastní katedra po roce 1989 už chtěli zapomenout.

V důsledku sametové revoluce došlo totiž k mému vyprovokovanému (ale nenařízenému) odchodu do důchodu k 31. 5. 1991. Krátce po převratu mi doc. RNDr. Valla sdělil, že rektor vzkazuje, abych podal žádost o odchod z VŠZ. Protože nikdo se mnou věcně nejednal, odpověděl jsem v dopise, že k realizaci tohoto požadavku nemám důvod a dostal jsem písemnou odpověď rektora, potvrzující příjem mého dopisu. Je zajímavé, že můj odchod byl v podstatě licitací na kmenové katedře, vedené o čtyři roky mladším kolegou – Vallou. K tomu přispěl i zájem o mé místo na katedře dalším, o čtyři měsíce starším, spolupracovníkem z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Zbraslav Němečkem (oba kamarádi?), který byl na moje místo přijat a mohl přes dvacet let na katedře pracovat. To jen konstatuji. Kromě toho jsem na jaře 1991 absolvoval druhý infarkt myokardu a nechtěl jsem čekat na třetí. Následující odchod do důchodu byl oficiálně prohlášen za oboustrannou dohodu mezi rektorem a mnou a nebyl jsem k němu vyzván.

Vladimíre, připomeň pár slovy, jak jsem podle tvého názoru žil v době naší spolupráce (1953-1977), doplň pozitiva i negativa třetiny mého života, prožitého společně:

Navazovat na neznalost (nebo jen psané a vyprávěné údaje) dvou třetin předcházejícího aktivního života je nesnadné. Objektivita posouzení vzájemně prožitého času je stejně problematická, takže se omlouvám za nepřesnosti mého podání.

Setkali jsme se v druhé polovině dubna 1953. Mojí umístěnkou z Ministerstva zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství na katedru půdoznalství jste nebyl zřejmě nadšen, asi po zkušenostech se staršími absolventy se zvýšeným sebevědomím. Nesouhlas s nadřízenými není obvyklý a svědčí o Vašem zodpovědném přístupu k personálnímu obsazení katedry. O mém názoru k této problematice jsem se zmínil v deníku z roku 1953. Nástup na katedru byl dohodnut na 18. května v den mých 25. narozenin. Současně jste souhlasil s mou pětiměsíční praxí v okrese Kroměříž a na Státním statku ve Starém Městě v okrese Šumperk. K mým požadavkům jste se postavil velkoryse, zajistil po tuto dobu vyplácení mzdy asistenta (což zřejmě nebylo obvyklé) a věci se urovnaly.

V okrese Kroměříž jsem se z pověření okresní zemědělské správy věnoval především politické problematice zřejmě urychleně zakládaných jednotných zemědělských družstev, spolupráci většinou pozitivní s různými charaktery lidí, což mi záviděl i okresní agronom. Zemědělci byli ke mně upřímnější, otevřenější než k okresním úředníkům. Strávil jsem s nimi více času, včetně dlouhých prohlídek stavu kultur a posezení v hospodách v době večerní, i v některých domácnostech. Nemyslím si, že jsem výrazněji ovlivnil sdružstevňování vesnic, ani budování socialismu „s lidskou tváří“. Byl jsem některými zemědělci zván i na příští přátelskou návštěvu jejich domácností a přátelsky jsme se rozešli.

Na státním statku jsem naopak věnoval pozornost průzkumu přírodních, zejména půdních podmínek, a sestavování osevních postupů, které měly zohlednit výrobní podmínky pro plánované kultury. Složitost zemědělské výroby na statku lze dokumentovat podle možností včas zasetým ovsem, který ještě zelený byl překryt sněhem a spásán ovcemi. Většina silně štěrkovitých, kyselých a mělkých hnědých půd na rulových substrátech nevyhovovaly rostlinné výrobě. Navíc byly narušovány intenzívní erozí podporované svažitostí (s možnou „sklizní“ brambor, nedávno zasázených). V příznivějších půdních podmínkách (hnědé půdy, hnědozemě a šedozemě na hlubších svahovinách, illimerizované půdy aj.) se dařilo intenzívnější rostlinné výrobě. Většina půd byla silně kyselá a vyžadovala intenzivní vápnění. V nevelkých nivách Krupé a jejich přítoků se vyskytovaly nivní, oglejené a glejové půdy, místy zbažinělé až zrašelinělé. Těmto půdním podmínkám byly přizpůsobeny i osevní postupy, pokud to dovoloval striktní rozpis kultur, požadovaný okresní zemědělskou správou. Potíže na statku vytvářeli také někteří zaměstnanci svojí nekvalitní prací. S nimi jsem se rovněž pokusil dohodnout na zlepšení jejich činností. Za umožnění těchto bohatých praktických zkušeností Vám, pane profesore, děkuji.

Již v letním semestru školního roku 1953/54 jste mi, mimo jiné, svěřil přednášky a cvičení z půdoznalství v I. ročníku Provozně ekonomické fakulty a spolu s dr. Pavlem cvičení půdoznalství ve II. ročníku Agronomické fakulty a v I. ročníku Mechanizační fakulty. Na hospitacích jste sledoval můj přístup v k výuce studentů, k přednáškám, cvičením, zápočtům, ke zkouškám, dodával mi potřebné sebevědomí a poskytoval bohaté pedagogické zkušenosti. I za to díky. Obdivoval jsem Váš trvalý zájem o pedagogickou činnost katedry hospitacemi na cvičeních, zápočtech, zkouškách i o vědeckovýzkumnou práci. Svým uspěchaným jednáním jste vyvolal zbytečné nejasnosti při příchodu Drbala na katedru, i to se stává. Obecně jste katedru budoval cílevědomě a úspěšně, takže Vám ji mnozí záviděli.

Váš vysoký podíl na odborném růstu pedagogických i technických spolupracovníků vyžaduje nejvyšší stupeň ohodnocení. Jen na katedře jste vychoval dva doktory věd a profesory, tři kandidáty věd a docenty, čímž jste ji zařadil na přední místo na fakultě i škole. Katedra byla průběžně vybavována přístroji, které sloužily i ostatním katedrám (v rámci centrální laboratoře). Současně se stavbou byl na katedru dodán mj. spektrograf QU24, mikrostrukturální rentgen Mikrometa a derivatograf. Díky Vaší autoritě bylo zakoupeno poměrně výkonné (a drahé) zařízení pod označením VRA2, využívané zvláště po příchodu dr. Spálenky řadou pracovníků fakulty k vědeckým účelům. Vaše zvýšená pozornost patřila diplomovým pracím studentů a spolupráci se studentskými pomocnými vědeckými silami. Studenti měli možnost seznámit se s technickým vybavením na svoji dobu moderním a vysoce výkonným. Vědecká úroveň katedry se projevila také v řadě publikací, k nimž jste otvíral mnohé dveře. Mezi ně lze zařadit vydávání skript, škoda, že se nepodařilo vydat učebnici půdoznalství. Nebyla to jenom Vaše záležitost, podíleli jsme se na tom i my svojí neochotou spolupracovat na celostátní učebnici, požadovanou vydavatelstvím.

Samostatnou pozornost zasluhuje Váš rozhodující podíl na výstavbě školy, kolejí a bytových jednotek v Suchdole. Absolvoval jste mnohá jednání o místě výstavby areálu (Suchdol, Hradec Králové), o finančním, odborném a technickém zajištění s využitím Vašich životních zkušeností, zásadového a otevřeného jednání. Získal jste významnou podporu spřáteleného předsedy Národního shromáždění Zdeňka Fierlingera, Prof. Ing. arch. Čermáka (s kterým jste se znali již z ČVUT) a dalších odborníků z Ministerstva školství a kultury, Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, Státního plánovacího úřadu aj. Fierlinger Vás podporoval zejména v Ústředním výboru Komunistické strany Československa i v mnoha Vašich jednáních na ÚV, vládě ČSR, MŠK, MZLVH, SPÚ aj. Zásadní význam mělo Vaše rozhodnutí o vedení vítězného projektu mladým autorem Ing. arch. Janem Čejkou. Na úspěšně dokončený areál jste byl oprávněně hrdý a seznamoval jste s ním mnohé návštěvníky. Vaše zásluhy o areál VŠZ v Suchdole nebyly dostatečně ohodnoceny, ale samotný kampus VŠZ je dostatečným důkazem i Vašeho úsilí a pozornosti – na to nelze zapomenout.

Kromě pracoviště jste většinu své písemné činnosti vykonával po večerech (nocích) doma, o svátcích a na dovolené. Na škole jste byl soustavně vyrušován návštěvami, které jste neodradil ani světelným oznámením „Nevstupovat“, spíš jste tak avizoval svoji přítomnost. Nepamatuji si, že byste někoho nepřijal, ať to byl student, který přišel na zkoušku mimo termín, nebo host, jehož záležitosti nebyly akutní a mohly počkat. V takové atmosféře (mimo rozsáhlou pedagogickou, vědeckou a jinou činnost) se nedalo pracovat nejen např. na učebnici či recenzích knižních děl. I v drobné činnosti je nevhodné časté rušení, ztrácejí se tak souvislosti a samozřejmě čas. Obdivuji Vaši bohatou a odpovědnou lektorskou činnost a posudkovou práci pro různé akce, metodiky a závěrečné zprávy výzkumných úkolů, hodnocení kandidátských, docentských, doktorských disertací a materiálů k profesorskému řízení a vypracování lektorských posudků do různých periodik. Obdivoval jsem Váš přístup k uvedené činnosti: většinu příspěvků jste nejdřív prohlédl, nepatřící do „Obecné produkce rostlinné“ vrátil redakcím. Pak jste práci studoval, a až poté jste se věnoval vlastní oponentuře. Posudek jste napsal doma na stroji, korigoval, doporučil příspěvek k úpravě např. ke zkrácení aj. Dílčí problémy, které nepatřily do vašeho oboru, jste si nechal ověřit odpovídajícím odborníkem. Připomínky jste probral s autorem a jejich realizaci si následně ověřil. Nevhodné příspěvky jste zamítl a důvod probral také s autorem, což nepatřilo k obecným povinnostem oponentur. To jsem hodnotil vysoce pozitivně a snažil jsem se pracovat podobně (což se mi ne vždy podařilo).

Obdivoval jsem váš zájem o spolupracovníky (včetně rodin) i v době jejich onemocnění, při různých osobních starostech s bydlením, v manželství, o mimoškolní (divadelní) práci manželů Tesařových, o zdravotní stav mé manželky Marie a o mnohé jiné. Zajímavá je shoda vlastních jmen v našich rodinách (Marie a Vladimír), jakoby to nebyla jen náhoda. Na všechno jste si dovedl vytvořit časovou rezervu v neobyčejně aktivním komplexu různých aktivit. Vaše politicko výchovná činnost byla velmi účinná jak mezi studenty, tak i mezi zaměstnanci. Mnoho času jste věnoval kádrové práci při přípravě voleb akademických funkcionářů, posudkům, rozboru činnosti školských orgánů a mnohým jiným. Tato práce byla ovlivňována danou realitou, s níž jste ne vždy souhlasil.

Zvláštní pozornost zasluhuje Vaše účast na besedách při různých příležitostech. Problematické byly občas ty, na nichž se nepodávalo jídlo, jen pití, zvlášť koncentráty. Většinou však bylo připraveno i  občerstvení, k tomu často jen víno bez destilátů – a to byly besedy nejzajímavější. Vaše přítomnost pak byla zárukou dobré, pohodové zábavy se “zpěvy a tanci“ třeba i dlouho do noci. Byl jste všude vítaným hostem a těšili jsme se na Vaše vyprávění a zpěv. Znal jste mnoho písní různé provenience, ne všechny celé, ale těšili jsme se na ně. Často jste zpíval: ...zdálo se mně, má panenko, dnes v noci o tobě ...po starých zámeckých schodech ...letící hvězda z nebe Mercedes ...že jsem s díky bral, co život nabízel a že nelkám pro to, co zas vzal ...koupím já si koně vraný ...v Hodoníně za vojáčka ...přestaňte mi koně sedlat ...panskej pacholku, půjč mně pistolku... a mnoho jiných. Někdy se čekalo na váš nezapomenutelný chorál „Zavíráme“ a společnost se začala rozcházet. Pro zajímavost uvádím magnetofonový záznam z roku 1959 z oslav šedesátých narozenin pedologa Ing. Josefa Janovského z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni:

Magnetofonová nahrávka hlasu profesora Kosila - viz modrý odkaz:

Tento životní optimizmus nás doprovázel při výkonu povolání, i ve vzájemných vztazích. Ne vždy to vyhovovalo manželkám, což se nedivím. Pokud došlo k nepředvídaným úrazům, pak to byla spíše vina organizátorů a nemělo se to stát.

Že jste měl alkohol rád (zejména pivo), není žádným tajemstvím. Nikdy jste si nestěžoval na problémy s prostatou, zato dna Vás trápila řadu let. Již v roce 1950 v souvislosti se stranickou prověrkou Vám byla udělena „důtka s výstrahou“ m. j. za nemírné požívání alkoholu. Slíbil jste, že se vynasnažíte, aby Vaše chování nebylo v rozporu s požadavky, které klade strana na své členy. To jste dodržel, pročež předmětem disciplinárního řízení v roce 1959 s výsledkem „důtka“ nebyl alkoholizmus. Přesto je třeba přiznat Vaši určitou závislost na alkoholu, která Vám však nikdy nebránila v zodpovědném plnění množství povinností denního života. Nepamatuji si, že byste v důsledku „besed“ vynechal cokoliv ze svých pedagogických povinností (když, tak jen zcela výjimečně). V nutném případě jste se ráno stavil na nádraží na guláš a dvě piva a byl fit, nebo včas požádal o kvalifikovaný zástup. Pil jste pro potěchu, abyste se zbavil mnoha starostí všedního dne, s kamarády, jen vzácně do opilosti, neboť ráno jste musel mít hlavu svěží. Často jste se z alkoholových besed na škole vytratil včas (většinou jsem o tom věděl a zajišťoval Váš odvoz).

Nezapomínal jste blahopřát spolupracovníkům k výročí narozenin, k svátkům (či jiným oslavám) a neodmítal jste nabídnutou skleničku. Určitá závislost na alkoholu nepřispěla k Vašemu zdraví, ale tomu zřejmě nešlo zabránit. Nijak neovlivnila spolupracovníky, dopad na vlastní rodinu může posoudit Kateřina. A co katedrové družstvo, Pavlovy výběrové nápoje, Jurčova slivovice, vodka, či upravené výrobky Zázvorky a Vally – nepřispěly k nebezpečné zvyklosti? To může posoudit každý spolubesedník samostatně. Já jsem po prvním infarktu myokardu v roce 1983 přestal (bez zákazu lékařů) kouřit a v podstatě i pít alkoholické nápoje a nikdy mi to nescházelo.

Při pohledu na některé zvláštnosti rodinné ekonomiky je pozoruhodné hospodaření domácnosti s Vaším vlastním účtem. V daném způsobu Vašeho života to bylo zřejmě racionální řešení, obecně jen trochu neobvyklé. Čínský samopal a šavle jste opatřoval Jiříčkovi z vlastního účtu, stejně jako kočárek Kateřince a mnohé cenné dary členům své rodiny. Ze svých prostředků jste obstarával většinu alkoholických nápojů pro rodinné oslavy (a nejen pro ně). Rozdělování finančních prostředků s paní Mářou mělo své začátky pravděpodobně v několika prvních letech vzájemných vztahů (s narozenou dcerou Milenou). Ty se záhy legalizovaly „pozastavenou“ zákonnou svatbou. I v jiných situacích se ukazovala Vaše nepraktičnost při řešení vlastních záležitostí, což je v rozporu se všeobecnou objektivitou a aktivitou v jiných jednáních. Ta se projevovala zejména v nedostatečných a nedůsledných požadavcích (na Ministerstvu školství a kultury a jiných úřadech) Vašeho ekonomického zajištění – zvláště účasti na kongresech Mezinárodní půdoznalecké společnosti v Moskvě, a zejména v Bukurešti. Spoleh na odpovědné jednání příslušných úředníků byl neoprávněný a vyvolal Vám řadu potíží i stresů (viz Pissa).

Také Vaše návštěvy v rodinách byly vítány. I u nás doma jsme se na ně těšili a vždycky jsme si pohodově popovídali. Pokud to jinde dopadlo nevalně, byla to chyba hostitelů, patřilo to však k výjimkám. Obdivoval jsem Váš korektní, příkladný vztah k ženám – i při besedách. Možná s tím nebyli všichni nadšeni, ale bylo to férové jednání, vnášející do besed klid a řád. I za to díky. Na většině sezení byly posuzovány aktuální otázky, týkající se vědeckovýzkumné i pedagogické činnosti katedry, na oslavách úspěšných kandidatur, habilitací či doktorátů různá zajímavá společenská témata. Obdivuji Vaši neobyčejnou citlivost a vnímavost k řešení různých, i choulostivých, záležitostí v širokém spektru kolem sebe. Patří sem například zajištění finanční výpomoci v době jejich nemoci, návštěvy u nich a starost o ně, řešení bytových problémů (dlouho kromě vlastních), starost o pracovní pohodu na pracovišti a mnoho, mnoho jiných. Možná jsme tyto Vaše vlastnosti ani dostatečně nedocenili, tedy aspoň se zpožděním – díky.

Závěrem: Vážený pane profesore, zůstal jste pro mne příkladem v pracovitosti, v pedagogické, vědeckovýzkumné, organizační i ve společenské aktivitě. Pokud jsem Vám někdy způsobil nepříjemnosti, tak se omlouvám.

18. 5. 2018                                                                 Váš vděčný žák a spolupracovník  V. J.

 

  • © Veškerý textový i multimediální obsah na těchto webových stránkách podléhá autorským právům. Kopírování, reprodukce a šíření tohoto obsahu či jeho částí jakýmkoli způsobem bez vědomí a svolení administrátora webu je zakázáno. Citace krátkých výňatků pro referenční účely je povolena, jestliže je doprovázena uvedením zdroje (v případě webových stránek klikatelným odkazem). Sdílení a šíření hyperlinku (odkazu) NENÍ porušením těchto práv.
TOPlist